Po týdnu v rumunských horách a na banátské pahorkatině jsme opět doma. Cesta byla velmi přínosná hned z několika důvodů:
1. Ověřil jsem si, že s Evinkou dokážeme tvořit dobrou posádku auta.
2. Otestoval jsem novou zahrádku a hlavně střešní stan Eezi Awn.
3. Byla o má první cesta s vlastním LR 110 a mohl jsem si pořádně zmapovat prostor auta. Kam co dávat, kde by bylo nejlepší uchytit to či ono apod. Bude se to hodit pro následné úpravy nádkladového prostoru a kabiny, které plánuji.
4. Znovu jsem se vrátil na stejná místa v Banátu, kde jsem byl asi před 3 lety a navštívil mnohá nová.
5. Konečně jsem, po více než roce ježdění s LR 110, změřil spotřebu a byl příjemně překvapen.
Musím ještě zrevidovat fotografie a film. Pak se zde pustím do rozvádění výše uvedených bodů…
pro ilustraci dvě fotky z hor v okolí Caransebese
Štítky: Romania
Červenec 14, 2008 v 11:06 |
Tak to jsem rada, ze jsem se osvedcila:) Vylet byl kraaasny! Uz nikdy jinak nez zebrickou, slibujes?
Červenec 14, 2008 v 16:58 |
To víš, že ano!!!!
Srpen 22, 2008 v 7:31 |
[...] Můj boj s časem …a Čínou V učebním a pracovním zmatku zanedbávám obvykle co se dá, nicméně poslední dobou je toho vážně hodně. Fakt, že nejsem schopná se věnovat svému blogu pravidelně, už podle mě většina mých případných čtenářů zaznamenala, a tak je nemůže překvapit. Situace je teď o to komplikovanější, že se schyluje k zásadním změnám. Letenka směr Amstrdam zakoupena, mysl naladěna, vše vymyšleno. Tím přípravy končí a nijak nepokročují, takže se začínám připravovat na možnost, že v Leidenu budeme bydlet ve střešním stanu. [...]