V utery rano jsem poprve na kole predjel jednoho duchodce. Preradil jsem na rychlejsi stupen a posmesne procedil mezi zuby: “Tak se ukaz, plesoune!” Nicmene tim byla vycerpana mira uspechu tohoto dne. Odpoledne jsem misto realizace projektu stravil na internetu hledanim bydleni.
Ne ze by Zebra nebyla dobry domov. Lec zivot v domecku na kuri nozce, neboli ve stresnim stanu Eezi Awn na pruhovanem Defiku je zivot pro nomady. Jen tak se da nejak prestat neprizen pocasi apod. Kdyz jste na ceste a kazdou noc nekde jinde, vsechno vnimate jinak.
Cestou ze skoly jsem strasne zmokl. Prudky slejvak trval cele ty dlouhe 4 km. Maje pouze zadni blatnik, byl jsem i pres plastenku durch. Do toho jsem zjistil, ze vitr strhl muj celtovy pristresek u auta, a tak jsem v desti jeste dobrych deset minut stavel novy, nez jsem se sel zahrat do sprch. Zbytek vecera jsem stravil v aute. Uvaril jsem si instatni jidlo a nazitri si slibil nejake dobre maso.
Snad se uz vse zacne obracet k lepsimu. Domaci perinou jsem ve stresnim stanu navodil pocit domova, kdyz se uz nervu do horolezeckeho spacaku. Zachumlany premitam, jak muze byt holandsky lijak otravnejsi, nez pisecna boure na jihu Libye. Jenze tenkrat jsme byli na ceste a ani nepomysleli na moznost, ze bychom zde meli simulovat docasny domov.
Dalsi dny se uz pomalu zacali vyvijet k lepsimu. Ve stredu me ubytoval jeden spoluzak z Royal Art Academy ve svem dome. Je napul Turek a napul Mongol. Ja jsem pil pivo, on vodu a debatovali jsme do noci o islamu. Opet se mi hodily me vzpominky z cest Defikem. Pochazi z Adany, neboli mesta na jihu Turecka, kde jsem stravil s prateli prijemne chvile v pomeracovem haji pred cestou do Damasku.
Nazitri jsem ve skole dodelal svuj projekt tohoto tydne a oznacil ho za “osobni halucinaci”. Proste jsem nechal mozek vyblit do iMovie a oznacil to za projekt.
Az najdu odvahu ho zde zverejnit, tak to udelam…
Tagy: Holland
září 8, 2008 v 5:27 |
[...] ze svých zážitků na svůj automobilovo-cestovatelský blog. Tato část je tedy k přečtení zde, a taky [...]