Po přestěhování měla Zebra zase chvíli klidu. Až na občasné nákupy stála zaparkovaná v naší ulici. Její chvíle opět nastala minulý týden, kdy jsem kamarádovi Ejderkanovi pomáhal se stěhováním jeho umělecké instalalce z výstavy. Byl to takový velikánský kus papundeklu s asi pěti sty otvory. No, byla to fuška, odtáhnout to z galerie do auta ahlavně to tam narvat. Holt uměni je řehole.
Dnes se udělalo hezky, a tak jsme se rozhodli, že Zebru trochu projedeme. Naším cílem se stala Breda. Tedy město, ležící asi 80 km jiho-jihovýchodně od Haagu. Momentálně tam probíhá fotografický festival s překvapivým názvem Breda Photo 2008. O tomto festivalu budeme s Evinkou psát na www.holandsko.wordpress.com
Výhoda cesty autem, která stála stejně jako dvě zpáteční vlakové jízdenky, spočívala v možnosti, vzít s sebou kola. K poznávání Bredy a objíždění výstav se kola ukázala jako ideální dopravní prostředek.
Defíkem jezdí i organizátoři festivalu!
Zpátky jsme se opět protloukli betonovou džunglí dálničních nadjezdů, podjezdů, návěstí a jiných, povětšinou šesti, ale i desetiproudých radovánek.
Po návratu domů jsem se jal dofouknout pneumatiky obou našich bicyklů. Výtáhl jsem za tím to účelem svůj elektrický kompresor. Když jsem z něho oprašoval libyjský písek, zmocnila se mně pojednou zdravá touha někam vyrazit. Během nafukování jsem si pozorně prohlížel Zebru a přemýšlel, ce všechno je ještě potřeba doladit před příští cestou do Afriky. Bude toho ještě hodně…
Paprsky zapadajícího slunce v naší ulici… Bílá místa na Zebře označují budoucí místa pro poklopy úložných boxů. Z druhé strany plánuji ve spodní části přídavnou nádrž.
