Archive for Březen, 2008

Zpráva od kluků – jsou v Íránu!

30.3.2008

Jen jedna horká aktualita:

Dnes odpoledne mi z anglického mobilu Radka přišla SMS:  „Tak vazeni, bez problemu a s usmevy jsme prekrocili hranice Iranu. Slunce sviti – 20st. C, jedeme objevovat Persii! Zatim! R

Jestli se budou nějak dostávat k Internetu, budou aktualni infromace na  Radkově blogu.  

Tož hurá do Íránu!

29.3.2008

Tak zase na cestě! Radek a Mirek (nakonec v takto omezené sestavě) se svými Defíky vydali na cestu do Íranu. Přípravy na cestu probíhali trochu zmazeně, protože nebylo vůbec jednoduché, získat nějaké aktuální informaci o cestování automobilem po této zemi. Vše podrobně popisuje Radek na svém  blogu. Jako obvykle se před odjezdem nic nestíhalo. Radkovi navíc došla na dálnici nafta, když se vracel z rodných Beskyd do Brna. Holt zaseknutý plovák indikátoru paliva je prevít… No, konečně se ve čtvrtek ráno vydali na cestu. Už mi psali z Istanbulu, že je vše yatím v pořádku a cesta jim ubíhá.  Posílám několik fotografií ze středečního balení….  


Nevíme, jak to bude s naftou. V Íránu funguje přídělový systém na pohonné hmoty, který se ale snad nevztahuje na naftu. Oficiální zdroje nic neví, takže se uvidí až na místě. Bereme hodně kanystrů. LR 90 má nádrž jen na 55l nafty…  

  Potravin jsme tolik nebrali. Už se tešíme na místní šašliky…  Ale jestli nás někde v horách uvězní sníh, ještě rádi si dáme páreček!     Vlajková loď této výpravy – Radkův Defender vyzbrojený Britpart navijákem a sadou MT pneu Matador Wisentta, na kterých jede i stejný Defender Mirka.  

 Tady je detail Wisentty…

 

 Krom navijáku Britpart vezeme ještě výjezdové plechy – wafle a samozřejmě Hi-Lift.

    Zástupci Matadoru osobně lepí reklamní nálepky

     Tak to je k odjezdu do Íránu zatím vše.    

Znovuzrozeni Zebry I.

12.3.2008

Zdánlivě nemožné se stalo skutečností! Má někdejší Zebra (Defender HT90) je opět „na kolech“. Po několika měsíční rekonstrukci ji Mirek zase poskládal dohromady. Je to krásný pohled na dokonalou řemeslnou práci s neuvěřitelným smyslem pro detail. Však se můžete podívat  ZDE, kde je to vše zachyceno.  

Konečně černé na bílém!

9.3.2008

Znáte, jaký je to hřejivý pocit, když poprvé ucítíte v ruce fotografie z nějaké své cesty apod.? Jako by taková cesty byla najednou potvrzena, jako by dostala razítko „odbaveno“.

Tak, a od teďka už nikdo nemůže říct, že jsem si tu cestu vymyslel. Ba dokonce si mohu sám dokázat, že jsem tam opravdu byl, a že to všechno nebyl jen divoký sen. Právě ta druhá varianta by totiž nohla nastat v případě výpravy, jakou jsme s kamarády podnikli přesně před rokem. Březen 2007 jsme totiž strávili v Libyi. O cestě samotné se tu rozepíši v samostatném příspěvku. Teď se však chci jen podělit o radost z knihy fotografií, kterou jsem před nedávnem udělal. S nápadem přišla  Evinka, a to, když mi ukázala knihu fotek od  HeySmile. Je to taková ta internetová firma, na jejíž webovkách si na pozadí přednastaveného templatu vytvoříte knihu ze svých fotek. No, většina těch templatu je děs a hrůza. Ale nakonec jsem tam našel jeden, který se k libyjskému tématu hodil.

Do dvou týdnů jsem měl knihu v poště. A hned jsem se pustil do kratší verze pro naše sponzory. Tuhle druhou verzi jsem už dělal i v anglické mutaci a právě teď ji posílám k vytištění. Kniha vyjde (podle počtu objednaných ks) na zhruba na 600 Kč.

Jak jsem tak dnesku tu novou verzi knihy ladil, shlédl jsem na YouTube několik filmečků z monumentálního  Erg Murzuku (zajímavá je zhruba 2m28s):

To je největší dunové moře Libye, veliké asi jako Švýcarsko, nebo Česká republika bez Moravy. Jeden z nejsilnějších zážitků cesty. My jsme tam také natočili několik hodin filmového záznamu. Bohužel neomluvitelný šlendrián našeho kamaramana zapříčinil, že ač už jsme rok doma a všichni čekáme na film, nic zatím nemáme. Ostuda, až je z toho ouzko… Tak hasíme otazníky našich sponzorů alespoň knihou fotografií a seznamem časopisů, kde tyto fotografie vyšly.

K Libyi a dalším našim cestám do nekonečných plání se ještě vrátím.