Posts Tagged ‘veteran’

Slepené zuby a nestárnoucí koně

11.5.2011

Je nedělní ráno a celý dům spí. Potichu se vykradu z bytu a připadám si jako slon v porcelánu, když hledám voltmetr, abych změřil napětí v baterii svého Triumpha. Ještě tam něco je, nemusím tedy dobíjet a mohu rovnou vyrazit. Teď ještě najít helmu, rukavice, páteřák, klíče, doklady… Sakra, kolik krámů to vlastně vždy potřebuju, abych vyrazil!

O domu odjíždím bez nastartovaného motoru. Vystavuji se tak nebezpečí, že pokud to dole pod kopcem nenakopnu, potlačím motorku zpět jako jouda. A pod kopcem mám skutečně chvíli zaťato, protože to nechytne úplně hned (jak to je zvykem po GO motoru a s kombiací armádního Solex karburátoru a 98 oktanů). Holt baterku jsem měsíc nedobíjel a tak trochu ji vysálo to denní svícení na cestě k Berounce minulý víkend. Každopadně po čtvrtém nakopnutí to už chytne a já vyrážím na veteránský sraz v Roztokách u Prahy.

Nevím, jestli to je jen tím pocitem, nebo tím chladným vzduchem, který asi líp hoří, ale jízda v ranním vzduchu mi vždy připadá úplně jiná, než v horkém odpoledni. Motor táhne skvěle a uhání, nedbaje svých, více než čtyřiceti jar. Vše je ještě lepší, když se dostanu z Dejvic a konečně lízám břeh Vltavy směr sever.

Zaskočí mě fronta návštěvníků u roztockého zámku, kde se sraz koná. Nechci parkovat někde mimo, kde bych na Triumpha neviděl. Najednou zaznamenám, že na mě mávají pořadatelé, abych jako že jel dál. Tož projedu bránou a ocitnu se v zámeckém parku, posetém veterány. Zaparkuji do stínu za keř, abych nebyl moc vidět. Ale i tak stojím v řadě strojů, kteří zde vystavují. Hned vedle předválečná Jawa – rumpál. Čtyřtakt s úžasným zvukem. Doufám, že z toho nebude průšvih. Raději mizím na prohlídku.

Parkuji raději za keřem...

Procházet se výstavkou skvělých vítezství ducha nad hmotou je vždy úžasný zážitek. Proto nelze stanovit vítěze mého pozorování. Lze jen zmínit detaily, které mě zaujaly.  Když začnu v našich zemích, tak pozoruhodný byl jistě vzhled Škody 1000 delux coupé. Nidky jsem nic podobného neviděl a nikdy bych ani nedoufal, že v komunistickém ČSSR by se našla invence k takovému typu vozu.

Škoda 1000 coupé!!!

Zde ochutnávka motocyklů:

Najednou přijel jakýsi svkvělý vůz, který si mě hned získal. Walter W1Z z roku 1921 a o obsahu válců 1500 cm3.

Walter W1Z z roku 1921

Ale nezůstalo jen u benzínového pohonu. Parní automonil byl skutečnou raritou. Voda se vaří, tlak stoupá…

parní Locomobila 10PH, z roku 1902

„Pozor, pozor! Hlášení pořadatelů! Právě k nám speciální zásilkou dorazilo vteřinové lepidlo. Pán. kterému praskly zuby, si jej může vyzvednout,“ ozve se z reproduktoru.

Pomalu se procházím a přemýšlím, jaké to, když člověku praskne zubní protéza. Obdivuji MG, Mercedes, Ford T, a nespočet nádherných strojů, jejichž jména mi nic neříkají.

Obloukem se vracím se svému stroji. Skupina zvědavců zkoumá motor a jak se zdá, rozčiluje se nad instalovaným upgradem v podobě externího olejového filtru.

I o můj stroj byl občas zájem...

Nesmím zapomenout i na pár kuriozit. Například replika dvouplošníku, který byl prvním stíhacím letounem Československé armády, nebo skládací koloběžka z 30. let.


Na srazu se seoutěžilo o nejstylovější pikniující posádku. Najednou jsem si uvědomil, že mám šílený hlad. Proto jsem pokradmu odtlačil Triumpha, probublal davem návštěvníků a menší oklikou přes Lysolaje odjel do jedné zahradní restaurace na nedělní svíčkovou. Povedený den s vůní vysokooktanového benzínu.